Stabilné sociálne prostredie hrá dôležitú úlohu v živote hovädzieho dobytka, pretože ovplyvňuje jeho správanie, zdravotný stav, welfare i produkciu. Časté preskupovanie zvierat, ktoré je bežnou súčasťou moderného manažmentu stáda, spôsobuje sociálny stres, ktorý sa prejavuje poklesom mliečnej úžitkovosti, zhoršením kvality mlieka i zvýšeným rizikom ochorení vemena. V príspevku sa zameriavame na dopady nestabilného sociálneho prostredia na priebeh laktácie a predstavíme praktické odporúčania pre chovateľov.
Hovädzí dobytok je sociálny druh, ktorý v extenzívnych podmienkach chovu či v prostredí bez zásahu človeka žije v stabilných materských skupinách zložených prevažne z matiek, teliat a dospievajúcich jedincov. Noví dospelí jedinci sa k stádu pripájajú len zriedka, až na výnimku, kedy sa býky pripájajú v období reprodukcie. Naproti tomu, v produkčných chovoch dochádza v rámci obratu a manažmentu stáda k častému presunu zvierat medzi skupinami a k zmenám v sociálnom prostredí zvierat. V rámci medziobdobia, krava zmení svoje sociálne prostredie päť- až šesťkrát. Skorú mladosť trávi väčšina teliat v čiastočnej izolácii až do veku 8 týždňov, čo je zhruba o 7 týždňov dlhšie, ako je tomu v prirodzených podmienkach.
Teľatá už od 3 týždňov veku vytvárajú škôlky, kde trávia väčšinu času a vytvárajú väzby najskôr s ostatnými teľatami a následne aj s ďalšími členmi stáda. Teľatá medzi sebou v ranom období ešte hierarchiu nemajú. Avšak v neskoršom období, okolo 6 mesiacov veku, sa postupne zaraďujú na spodné priečky hierarchie stáda a v priebehu života postupujú v tejto hierarchii nahor. V tejto hierarchii hrá vek primárnu úlohu na umiestnenie jedinca. Naopak, v nestabilných stádach hrá rozhodujúcu úlohu v umiestnení rebríčka hierarchie hmotnosť daného jedinca, prítomnosť a veľkosť rohov a ďalšie faktory, ako napr. skúsenosti.
V spoločensky stabilných skupinách, už sociálna hierarchia nie je udržovaná agresivitou a hrozbami dominantných zvierat voči ostatným jedincom stáda. Namiesto toho sa podriadené kravy skôr vyhýbajú konfliktom s dominantnými kravami, čím predchádzajú fyzickým potýčkam a hierarchia je zároveň stabilná, lebo každý vie, kde je jeho miesto. Kravy medzi sebou vytvárajú preferované (priateľské väzby), ktoré začínajú vznikať od chvíle, kedy sa teľa pridá do tzv. škôlky a často pretrvávajú až do dospelosti. Tieto väzby sú pre kravy dôležité a umožňujú im lepšie fungovanie v stáde. Preferované väzby sa môžu prejavovať niekoľkými spôsobmi - spoločným odpočinkom, vzájomným allogroomingom (navzájom si čistia srsť) či dobou strávenou v blízkosti druhého jedinca.
V štúdiách bolo preukázané, že dojnice po preskupení preferujú svoje známe z obdobia mladosti. Sociálny stres vzniká pri preskupovaní kráv, ktoré si musia budovať novú sociálnu štruktúru skupiny. Tento proces je sprevádzaný častými agonistickými interakciami, ktoré sa ešte stupňujú s rastúcou hustotou osadenia. Najviac konfliktov možno pozorovať pri kŕmnom mieste, kde dochádza k vytlačovaniu zvierat od krmiva, alebo pri miestach s obmedzeným prístupom (škrabadlá).
Stanoviť obdobie telenia v stáde mäsového dobytka je jedným z významných manažérskych rozhodnutí. Ide o pomerne zložitú premennú, do ktorej vstupujú také faktory ako organizácia práce v podniku, ceny teliat a možnosti odbytu v jednotlivých obdobiach roku, rôzna cena teliat v závislosti od ich živej hmotnosti, náklady na krmivá, úrodnosť pastevného porastu, lokalizácia pasienkov a ich nadmorská výška, dostatok kvalitných pracovníkov a ďalšie.
Je klasicky zaužívaný názor, že pastevný porast dokáže využívať dvojmesačné a staršie teľa. Dovtedy je jeho hlavným krmivom mlieko matky. Samozrejme, to zostáva súčasťou kŕmnej dávky až do odstavu. Ten sa tradične robí, vzhľadom na priemernú dĺžku laktácie kráv mäsových plemien, vo veku okolo 7 mesiacov.
Tvar laktačnej krivky mäsových kráv uvádzame v grafe 1. Z jej priebehu vidíme, že vrchol dosahuje okolo 90. dňa po otelení. V tomto období by krava mala mať dostatok živín na produkciu mlieka. Pri pastevnom chove, ktorý je pre mäsový dobytok charakteristický, by v tomto období mala mať k dispozícii pastevný porast dobrej úrody a hlavne s vysokým obsahom stráviteľných živín. Pri extenzívnych pasienkoch v našej oblasti to býva zväčša v mesiaci jún (graf 2). Začiatok pastevného obdobia závisí od aktuálnych poveternostných podmienok a nadmorskej výšky lokality. Niekde to môže byť koniec apríla, niekde koniec mája.
Vek 2 mesiace v tomto období majú teľatá, narodené v termíne koniec februára - koniec marca. Z rastovej krivky mäsového dobytka (graf 3) vidíme, že k akcelerácii priemerných denných prírastkov teliat dochádza vo veku okolo 70 dní. Pastevný porast je v našich podmienkach k dispozícii väčšinou v období od mája do konca októbra. Ako vidíme na grafe 2, jeho produkčný potenciál sa najprv zvyšuje, potom postupne klesá.
Keď skombinujeme faktory tvar laktačnej krivky kráv, rastovú krivku teliat a potenciál pasienkového porastu, dokážeme odhadnúť požadované obdobie telenia pre čo najoptimálnejšie využitie pastvy v chove mäsového dobytka. Na grafe 4 vidíme, že ak sa teľa narodí napr. 28. februára, je schopné sa pásť okolo 1. mája (začiatok pastevnej sezóny v nižších nadmorských výškach), vrchol laktácie jeho matky je okolo 1. júna. Tento pík dokáže kvalitný pasienkový porast v júni ešte predĺžiť. Ak sa teľa narodí napr. 15. mája, dokáže prijímať pastevný porast v júli, keď je už jeho úrodový potenciál nižší. Jeho matka je na vrchole laktačnej krivky tiež v období, keď už z pastvy dokáže získať menej živín. To spôsobuje strmší pokles dennej produkcie mlieka.
V čase, keď je potenciál prírastkov živej hmotnosti teliat na základe rastovej krivky vysoký, teľa nemá ani dostatok paše, ani dostatok mlieka. Toto obdobie vďaka klimatickým zmenám prejavujúcim sa extrémnymi výkyvmi počasia kladie na teľa i matku vysoké nároky (nedostatok zrážok, tepelný stres). Preto je potrebné prikrmovanie, čo je vždy finančne náročnejšie ako živiny z pastevného porastu. Prírastok živej hmotnosti teliat, narodených v inom období než v mesiacoch január - apríl je ekonomicky drahší.
Sezóna telenia má vplyv nielen na náklady, potrebné na kilogram prírastku teliat, ale aj na natalitu stád. Najvyššia schopnosť oplodnenia je v období s dostatkom paše a predlžujúcim sa dňom, čo v našich podmienkach predstavujú mesiace máj - jún.
V rámci kontroly úžitkovosti, ktorú vykonávajú Plemenárske služby, š.p., je možné získať údaje o tom, ako je telenie v priebehu roka rozložené. Prvýkrát nachádzame takto spracované výsledky v ročenke z kontrolného roku 2002/2003. Tieto hodnoty sme porovnali s najnovšími údajmi za kontrolný rok 2020. Uvádzame ich v tabuľke.
| Obdobie narodenia | Kontrolný rok 2002/2003 | Kontrolný rok 2020 |
|---|---|---|
| Január - apríl | 60% | 52% |
| September - október | 1% | 8% |
V období, najvhodnejšom pre využitie pastvy na tvorbu denných prírastkov teliat (január - apríl), sa v kontrolnom roku 2002/2003 narodilo 60 % teliat. V roku 2020 to bolo už len 52 % (najväčší pokles sme zaznamenali v marci). Ak sa teľa narodí v mesiacoch september a október, počas svojho odchovu má len obmedzenú, alebo žiadnu šancu využívať pastevný porast. Takýchto teliat bolo v roku 2002/2003 len 1 percento. V roku 2020 už nezanedbateľných 8 percent.
Tvoj život na každej úrovni ekonomického kolapsu.
Odborníka ani laika nemusí dnes již nikdo přesvědčovat, že kvalitní a přiměřená výživa ovlivňuje všechny oblasti chovu hospodářských zvířat. Že je tomu tak i v oblasti reprodukce, se mohli přesvědčit návštěvníci semináře společnosti Alltech, který se konal v závěru loňského roku v Brně. Jako první přednášející vystoupil dr. Maurice Boland z University College v Dublinu. Souhrn z jeho přednášky jsme zveřejnili v Krmivářství č. 6/2002. S velkým zájmem přítomných se setkal také příspěvek doc. MVDr. Josefa Illka, DrSc., ve kterém se věnoval především vlivu minerálních látek na plodnost dojnic.
Jak uvedl, v době, kdy se blíží porod, snižuje kráva příjem sušiny. „Je velkým uměním chovatele sestavit takovou krmnou dávku, aby kráva v co nejkratší době po porodu přijala sušinu v množství 4 až 4,5 % její hmotnosti. Pro obnovení ovariální činnosti je rozhodující vyrovnaná proteino-energetická bilance a optimální minerální výživa.
Z makroprvků se zabýval doc. Illek problematikou vápníku. Nízká koncentrace vápníku v krvi (hypokalcémie), která se velmi často vyskytuje u krav v období několika dnů před porodem a jeden až dva týdny po porodu, způsobuje celou řadu zdravotních problémů. Především dochází ke snížené kontraktilitě svalových vláken, což se projeví sníženou motorickou činností bachoru, slezu i dělohy. V důsledku snížené motoriky bachoru kráva méně žere, hubne a produkuje méně mléka. Snížená motorická činnost slezu predisponuje vznik dilatace a dislokace slezu. V důsledku snížené kontraktility svaloviny dělohy je zpomalena její involuce a vzniká predispozice pro vznik endometritidy. V důsledku hypokalcémie dochází i k ochabnutí svaloviny strukového svěrače a ke zvýšené predispozici vzniku mastitid.
V průběhu hubnutí vznikají subklinická acidóza, ketóza a zhoršuje se imunita dojnic. Kombinace výše uvedených poruch má za následek sníženou produkci mléka a jeho zhoršenou jakost /vysoký počet somatických buněk/ ,zvýšený výskyt mastitid, zhoršenou plodnost, častý výskyt onemocnění paznehtů a řadu dalších zdravotních problémů.
Nová je informace, že vysoká koncentrace neesterifikovaných mastných kyselin v krvi krav v poporodním období má toxický vliv na oocyty. Rovněž vysoká hladina ketolátek v krvi má toxický vliv na oocyty a embryo a významně snižuje imunitu zvířat. Velmi častou chybou v období rozdojování je vysoká dávka jadrných krmiv a nedostatečná struktura krmné dávky, což vede ke vzniku bachorových acidóz, ke snížené tučnosti mléka a rovněž k onemocnění paznehtů.
Měď: Oblast Jižní Moravy i další jsou karenční na měď. Vedle primárního nedostatku mědi zvířata trpí i sekundární karencí a to zejména v oblastech, kde je v pitné vodě a krmivech vysoká koncentrace železa, molybdenu a síry. Tyto prvky omezují resorpci mědi a narušují její metabolismus. Nedostatek mědi vyvolá typické "brýle", což je ztráta pigmentu v srsti kolem očí. Měď v organismu působí především biologicky, ovlivňuje plodnost i oxido-redukční procesy. Je nezbytná pro tvorbu hemoglobinu a celé řady enzymů. Pro odstranění karence mědi je vhodné část mědi dodávat do krmné dávky v organické formě.
Mangan: Potřeba manganu je přibližně stejná jako zinku, tj. kolem 50 mg/kg sušiny. Prvek je důležitý pro tvorbu gonadotropních hormonů. Projevem nedostatku je subestrus, anestrus, mrtvý plod, deformace končetin telat.
Zinek: Zinek ovlivňuje růst zvířat , kvalitu kůže a rohoviny paznehtů,vývoj varlat, kvalitu spermiogeneze. V organismu je součástí mnoha enzymů, inzulínu a různých metaloproteinů. Má nezastupitelnou roli v imunitních procesech. Při nedostatku zinku se zvyšuje výskyt mastitid, zvyšuje se počet somatických buněk v mléce, častý je výskyt endometritid, onemocnění paznehtů a kůže. U telat se vyskytují různé zdravotní problémy jako důsledek narušení imunitního systému matky, který je propojen s kvalitou kolostra.
Selen: Tento prvek je hlavním antioxidantem. U krav, které trpí nedostatkem selenu, dochází k problémům se zadržením lůžka. Telata postižených krav jsou málo životná, slabá, špatně sají kolostrum a v důsledku nedostatečné kolostrální imunity onemocní a dochází k vysokému úhynu. Každá kráva, která trpí delší dobu nedostatkem selenu, má horší kvalitu kolostra (nízká koncentrace imunoglobulinů a celkových bílkovin). Nedostatek selenu způsobuje u telat a mladého skotu rozsáhlé změny na srdci a kosterní svalovině. V důsledku karence selenu je snížená imunita telat a často vznikají bronchopneumonie. Pouhá terapie respiračního syndromu antibiotiky nemá patřičný efekt, pokud se neodstraní karence selenu. V současné době se s tímto problémem setkáváme velmi často. Karence selenu se vyskytuje i u masného skotu a to u telat, mladého skotu i krav. Každoročně dochází v některých chovech masného skotu k náhlým úhynům krav v průběhu pastvy a především k úhynům telat v raném postnatálním období i v průběhu odchovu.
Na základě průzkumu v deseti chovech s vyšší úrovní užitkovosti dojnic v období přípravy na porod až vrcholu laktace, se zjistilo, jak špatná je úroveň zásobení selenem především u krav v přípravě na porod. Výraznou karenci zjistili odborníci u osmi z deseti chovů. Po porodu se díky zkrmování jadrných krmiv, která mají dostatek selenu, situace v šesti chovech upravila, ve čtyřech však zásobení selenem zůstalo subnormální.
Jód: V řadě chovů se dnes setkáváme s tím, že se rodí telata se strumou. Je známý i případ, kdy se v jednom chovu otelily tři jalovice a telata, která měla strumu o velikosti dvou až tří pěstí, do dvou až tří dnů uhynula. Je třeba si uvědomit, že se dnes do krmné dávky skotu zařazuje mnoho krmiv se strumogenním účinkem (ten vykazuje například i řepka a řepkové produkty, také sója obsahuje strumigeny). Hypofunkce štítné žlázy narušuje funkci vaječníků. Je opožděn nástup ovariálních funkcí v poporodním období, ve větší míře vznikají ovariální cysty, říje jsou nevýrazné, je narušena imunita. Značný výskyt hypofunkce štítné žlázy je v poslední době diagnostikován i u prasniček a prasnic. Dotace jodu v organické formě, a to jodu vázaného na mastné kyseliny, velmi rychle odstraní karenci jodu a obnoví činnost štítné žlázy. Efekt se velmi rychle projeví na plodnosti zvířat.
V závěru přednášky se zmínil doc. Illek o obsahu mykotoxinů v krmivech. „Skot je sice na jejich obsah méně vnímavý než prasata a drůbež, ale i u skotu dochází ke snížení příjmu krmiva, k poruchám fermentace v bachoru, je narušena absorpce živin, vznikají poruchy jater a ledvin, dochází k imunosupresi.“ Mykotoxiny (zearalenon) mají i estrogenní účinek, říje je výrazná ale dojnice špatně zabřezává. Přítomnost mykotoxinů v krmivech narušuje parenchym mléčné žlázy, což se projevuje sníženou produkcí, zvýšeným počtem somatických buněk v mléce a zvýšeným výskytem mastitid. Problematice plísní a mykotoxinů se nevěnuje dostatečná pozornost. Je třeba nejenom kontrolovat přítomnost plísní v krmivech , ale především sledovat koncentraci mykotoxinů.
