Toto praví Hospodin: Nebe je můj trůn, zemi mám u nohou jako podnožku. Kde mi to chcete stavět dům? Kde má být místo, kde bych spočinul?
Vždyť jsem to všechno svou rukou učinil, a tak všechno vzniklo, praví Hospodin. Všímám si ale ztrápených a v duchu zkroušených, kteří se chvějí před slovem mým.
Kdo poráží býka, zabíjí člověka, kdo obětuje beránka, rdousí psa, kdo nese obětní dar, přináší krev prasat, kdo pálí kadidlo, modlu uctívá! Oni si sami zvolili své cesty, ve svých ohavnostech si z duše libují.
A tak pro ně zvolím kruté zacházení, přivedu na ně, čeho se strachují! Volal jsem totiž, ale neodpovídali, mluvil jsem, ale neposlouchali, ale páchali, co je zlé v mých očích; zvolili si, co se mi nelíbí.
Slyšte slovo Hospodinovo, vy, kdo se před jeho slovem chvějete: Vaši bratři, kteří vás nenávidí, kteří vás pro mé jméno zavrhli, říkají: "Ať už se Hospodin oslaví, ať vidíme to vaše veselí!" - Takoví se však hanby dočkají.
Z města je slyšet hluk! Hlas je slyšet z chrámu! Hlas Hospodinův, který svým nepřátelům nese odplatu!
Porodila dřív, než na ni přišly bolesti; dříve než zasténala, narodil se jí syn! Kdo kdy slyšel co takového? Kdo kdy viděl co podobného? Vznikne snad země v jednom dni? Narodí se národ v jeden okamžik? Jakmile však Dcera sionská rodit začala, hned svoje děti na svět přivedla!
Copak já, který otevírám lůno, nepůsobím i porod? praví Hospodin. Copak já, který vedu k porodu, lůno uzavřu? praví tvůj Bůh.
S Dcerou jeruzalémskou se veselte, všichni, kdo ji milujete, jásejte! Radujte se, radujte spolu s ní, všichni, kdo jste nad ní truchlili!
Budete sát do sytosti z prsů její útěchy, zalykat se rozkoší v jejím kyprém náručí!
Neboť toto praví Hospodin: Hle - jako řekou zaplavím ji pokojem a slávou národů jako rozvodněným potokem. Budete se kojit v jejím náručí, na jejím klíně budete laskáni.
Jako když matka své dítě konejší, tak já vás potěším - v Jeruzalémě dojdete útěchy.
Až to uvidíte, vaše srdce zajásá a celí rozkvetete jako bylina. Hospodinovým služebníkům bude zjevná jeho ruka, na své nepřátele se však rozhněvá.
Hle - Hospodin přichází s ohněm, jeho vozy jsou jako vichřice! V zuřivosti vylije svůj hněv, své hrozby v plamenech.
Hospodin se bude soudit ohněm, svým mečem s každým člověkem; Hospodin mnohé pobije.
Ti, kdo se posvěcují a očišťují pro zahrady po vzoru toho, kdo je vprostřed nich, ti, kdo jedí maso prasat, krys a jiné havěti, zahynou spolu s ním, praví Hospodin.
Já však znám jejich skutky i jejich smýšlení, a proto přijdu, abych shromáždil všechny národy a jazyky; přijdou a moji slávu uvidí!
Vložím na ně znamení a ty, kteří vyváznou, pošlu mezi národy - do Taršiše, Libye a Lydie, k těm slavným lučištníkům, do Tubalu a Řecka, ke vzdáleným ostrovům, kde o mně ještě nikdy neslyšeli a moji slávu nikdy neviděli. Budou zvěstovat mou slávu mezi národy!
Na koních, vozech a povozech, na mezcích a velbloudech pak přivedou všechny vaše bratry ze všech národů jako dar Hospodinu na moji svatou horu do Jeruzaléma, praví Hospodin. Přivedou je tak, jako když synové Izraele přinášejí svůj dar do Hospodinova domu v čistých nádobách.
A i z nich některé přijmu za kněží a levity, praví Hospodin.
Jako to nové nebe a nová zem, které učiním, zůstanou přede mnou, praví Hospodin, tak zůstane i vaše jméno a vaši potomci.
Od novoluní do novoluní, od soboty do soboty přicházet budou všichni lidé, aby se mi klaněli, praví Hospodin.
Vyjdou a spatří mrtvoly těch, kdo se proti mně vzbouřili. Jejich červ totiž nehyne a jejich oheň nehasne - všem lidem budou k výstraze!
Prorocké slová z knihy Izaiáš nám prinášajú hlboké posolstvo o Božej vernosti a jeho nezlomných zasľúbeniach, ktoré presahujú ľudské chápanie a dokonca aj prirodzené putá.
Božia zvrchovanosť a starostlivosť
Hospodin oslovuje svoj ľud a zdôrazňuje svoju absolútnu zvrchovanosť: "Nebe je můj trůn, zemi mám u nohou jako podnožku." Tieto slová nám pripomínajú, že Boh je stvoriteľom a pánom celého vesmíru. Napriek svojej nekonečnej moci a sláve však Boh nezabúda na tých, ktorí sú "ztracení a v duchu zkroušení".
Odmítnutie falošných bohov a ciest
Text kritizuje tých, ktorí si namiesto Boha zvolili falošné božstvá a nečisté praktiky. "Kdo poráží býka, zabíjí člověka, kdo obětuje beránka, rdousí psa... modlu uctívá!" Títo ľudia si sami zvolili svoje cesty plné ohavností, a preto na nich dopadne Božie odsúdenie. Boh im "zvolí kruté zacházení", pretože ich volanie ostalo bez odpovede a ich neposlušnosť viedla k páchaniu zla.
Božie potešenie a obnovenie
Napriek vzbure a neposlušnosti sa Hospodin nezriekne svojho ľudu. Proroctvo predpovedá radostnú obnovu: "S Dcerou jeruzalémskou se veselte, všichni, kdo ji milujete, jásejte!" Boh sľubuje, že naplní svoj ľud pokojom a slávou národov. Obraz matky, ktorá konejší svoje dieťa, je silným symbolom Božej lásky a starostlivosti: "Jako když matka své dítě konejší, tak já vás potěším - v Jeruzalémě dojdete útěchy."
Nové nebo a nová zem
Vrcholom Božieho plánu je stvorenie "nového neba a novej zeme". Toto je prísľub úplnej obnovy, kde už nebude utrpenie, smútok ani smrť. "Tak zůstane i vaše jméno a vaši potomci." V tomto novom stvorení budú všetci ľudia prichádzať, aby sa klanali Hospodinovi, a jeho vernosť bude zjavná všetkým.
Nezlomná vernosť matky ako obraz Božej lásky
Text obsahuje silné prirovnanie Božej vernosti k vernosti matky: "Či zabudne žena na svoje nemluvňa a nemá zľutovania nad plodom svojho lona? Hľa, do dlaní som si ťa vryl, tvoje múry sú vždy predo mnou." Aj keby matka zabudla na svoje dieťa, Boh nikdy nezabudne na svoj ľud. Jeho láska je večná a jeho zasľúbenia sú nezničiteľné. Boh si svoj ľud vyryl do dlaní, čo symbolizuje jeho neustálu prítomnosť a starostlivosť.
Moja nádej je v tebe, Pane (Príbeh nádeje, viery a dôvery) | Animácia Božej lásky EP 57
Toto posolstvo nám prináša nádej a istotu, že napriek našim chybám a pádom, Boh zostáva verný svojim zasľúbeniam. Jeho láska je hlbšia ako putá pokrvného príbuzenstva a jeho plán pre nás je plný pokoja, obnovy a večného života.
