Výživa dieťaťa v prvých 1 000 dňoch života a budovanie správnych stravovacích návykov významne ovplyvňujú jeho vývoj. Týchto 1 000 dní začína už v tehotenstve, pokračuje kojením či krmením umelým mlékem a následně prvními příkrmy. Práve v tomto období máte jedinečnú šanci ovlivnit budoucí zdraví svého miminka.
Kedy začať s prvými príkrmami?
Najlepší je samozrejme kojenie. Najneskôr po ukončení šiestého mesiaca veku by ale malo miminko dostat první nemléčný příkrm. S prvními příkrmy je tak vhodné začínat po uplynutí této doby, tedy od ukončeného šestého měsíce věku dítěte. V některých případech je to možné již od ukončeného čtvrtého měsíce. Jejich zavádění do stravy vždy předem konzultujte s pediatrem.
Ideální období na podávání první lžičky příkrmu, je mezi ukončeným 4. a ukončeným 6. měsícem, ve kterém má dítě tzv. toleranční okno, tedy většinou dobře snáší nové potraviny. U dětí nekojených můžeme začít klidně již od začátku 5. měsíce, u dětí kojených pak později. Pri kŕmení bábätka prvými príkrmami používame vždy detskú lyžičku.
To, že je nejlepší čas začít ukazovat dítěti nový svět chutí, můžete poznat i podle jeho chování. Sleduje vás, když jíte? Natahuje se po vašem jídle? Začíná celkově projevovat zájem o to, co se to u toho stolu vlastně děje?
Veľmi dôležitým faktorom v zaradení príkrmov do jedálnička bábätka je jeho schopnosť jednotlivé kúsky jedla posúvať v ústach, ale aj prežúvať a prehĺtať, čiže musí mať rozvinuté svalstvo úst a jazyka. Taktiež je podstatné, aby vedelo sedieť (hoci aj s oporou) a kontrolovať pohyby hlavy. Ak týmito schopnosťami dieťa neoplýva, nie je úplne bezpečné zavádzať prvé príkrmy.
Ako začať s príkrmami?
Prvním jídlem, které postupně nahradí mléko, je oběd. Čím ale vlastně začít? Nejprve je vhodné zařadit do dětského jídelníčku zeleninu.
Prvé príkrmy je vhodné a ideálne zavádzať do jedálnička miesto obeda vo forme príkrmu zo zeleniny. Prvý príkrm zo zeleniny je vhodné pripraviť vo forme pyré bez hrudiek, aby si práve pre hrudkovitú konzistenciu jedla dieťa nevytvorilo voči nemu odpor. Je veľmi podstatné, aby na počiatku zavádzania príkrmov pozostávalo toto jedlo len z jedného druhu zeleniny.
Najobľúbenejšie príkrmy pre deti:
- Mrkva
- Zemiaky
- Cuketa
- Tekvica
- Brokolica
- Karfiol
Dlouho byla na první příčce oblíbených druhů zeleniny mrkev. Ačkoli její chuť je pro děti příjemná (je trošku sladší), některé po ní mají problémy se zažíváním, mrkev totiž může způsobovat zácpu. Mnoho rodičů tak začíná dýní nebo třeba cuketou, přičemž cuketa má tu výhodu, že je trošku více vodnatá, děťátku tak dodá i důležité tekutiny. Oblíbené jsou například i batáty.
Čo sa týka prípravy, zeleninu doporučujeme ohrievať na páre, uchová si vďaka tomu najviac živín. Poté, čo změkne, môžeme buď rozmixovať alebo rozmačkať vidličkou. Obecně se doporučuje spíše druhý způsob, přičemž těm nejmenším se samozřejmě snažíme pokrm rozmačkat co nejvíce, aby v něm nebyly kousky.
NIKDY nepřidáváme do jídla sůl ani cukr. Je důležité, aby dítě poznalo přirozenou chuť potravin, současně si děti na příliš slanou či sladkou chuť rychle zvykají, do budoucna tak může hrozit problém s nadváhou. Postupně ale můžete zkoušet přidávat koření. Na začátek je vhodný kmín, petržel nebo majoránka. Při přípravě příkrmu ale naopak nezapomeňte na pár kapek rostlinného oleje, ten totiž usnadňuje vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích.
Po krmení děťátko ještě dokojte. Minimálně ze začátku, kdy nebude na nové chutě zvyklé, mu těch několik lžiček, které vyzkouší, určitě nebude stačit.
Vždy, když zavedete novou potravinu, dávejte po tři dny pouze tu. Díky tomuto postupu snáze odhalíte případné alergické reakce dítěte (průjem, zácpa, kožní reakce). Z tohoto důvodu by také první příkrmy měly být pouze jednosložkové, zatím tedy dáváme pouze mrkev nebo pouze brambory.
Další kroky v zavádění příkrmů
Po měsíci testování zeleniny je načase zařadit do jeho jídelníčku maso. Zprvu volíme krůtí, kuřecí nebo králičí, vyhýbat se nemusíte ani libovému hovězímu. Maso není nutné dávat každý den, ideální je dvakrát za týden.
Nově můžete třeba jednou týdně zkusit i vařený vaječný žloutek. Postupně můžeme zařazovat i ryby. Pozor, mořsk plody zatím ne, opět z toho důvodu, že se jedná o velice silný alergen.
Zprvu dáváme příkrmy pouze místo poledního kojení/krmení. Zhruba po měsíci můžeme zkusit nahradit i dopolední svačinu, pro niž volíme ovoce. Vybírejte sezónní druhy a zejména pak ty, na které jsme tady u nás zvyklí, nezkoušejte tak zatím exotické ovoce (ačkoli například banánu se vyhýbat nemusíte). Začít můžete jablky, hruškami či švestkami. Poslední jmenované působí pozitivně proti zácpě. Ovoce vždy oloupejte, maličko povařte (u banánu není nutné), později strouhejte.
Další na řadě bývá nejčastěji odpolední svačinka, pro kterou je ideální sáhnout po kvalitním bílém jogurt. K snídani dítěti nabídněte pečivo, například kmínový chléb. Celozrnné pečivo prozatím nepodáváme, dětský organismus není ještě schopen ho strávit. Pečivo můžete namazat třeba cottage sýrem či domácí lučinou, do které je možno přidat nastrouhanou zeleninu. Jako poslední nahrazujeme večeře. K večeři můžete podávat v určité obměně to, co jste děťátku dávali k obědu.
Čo by ste mali vedieť o prvých príkrmoch?
Univerzální návod neexistuje. Každé dítě je originál a žádný zaručený a jediný správný „návod“ na zavádění příkrmů neexistuje. Doporučení pediatrů, nutričních odborníků i zdravotnických organizací se mění, a co bylo před pěti lety považováno za jedinou správnou cestu, se nyní bere téměř jako „závadné“. Vždy je dobré se nestresovat, spolehnout se na vlastní rozum a vnímat potřeby dítěte. Základ jídelníčku bude stále tvořit mléko, jde jen o postupné zkoušení nových chutí.
Dítě příkrm vyplivuje - naberete na lžičku, dáte děťátku do pusinky a vše skončí na bryndáčku? Vás to po nějaké chvíli vytočí a dítě taky nevypadá zrovna nadšeně? Nejmenší děti jsou z kojení přirozeně zvyklé pokládat jazyk a pohybovat s ním specifickým způsobem. Následkem toho ale nevědomky vytlačí veškerý obsah úst. Jinak to prostě zatím neumí. Jak si s tím poradit? Lžičku vkládejte o něco dál do úst, kde už dítěti bude stačit jen polknout.
Dítě příkrm nechce - dítě je rozmrzelé a o lžičku nejeví vůbec žádný zájem? Nelámejte to přes koleno, ve výsledku byste byli otrávení oba. Zkuste to prostě jen o pár dní znovu.
Dítě si s jídlem hraje - plácá malý jedlík ručičkama, sahá po lžičce, více jídla končí na zemi, na bryndáčku nebo v žaludku vašeho domácího mazlíčka? Samozřejmě víme, že to dokáže zvednout tlak i tomu nejklidnějšímu rodiči, zkuste se na to ale podívat očima dítěte. Najednou se mu otevírá svět nových chutí, vůní i povrchů. Možná potřebuje zkusit, jaký je to pocit, když v ručice rozmáčkne borůvku. Nebo se mu líbí čvachtavý zvuk, když plácne lžičkou do kaše. A je to v pořádku. Nebojte se, nebude to dělat navždy. A i když možná právě teď zvažujete, že budete dítě krmit rovnou ve sprše, kde se ty boloňské špagety z kachliček dostávají lépe než ze záclon, dejte tomu prostě čas.
AKO PRIPRAVIŤ DETSKÚ VÝŽIVU: DOMÁCE PYRÉ | Angela Lanter
Domáca strava vs. kupované príkrmy
Je lepší domácí strava nebo příkrmy kupované? To je asi věčná otázka, ohledně které se už roky vedou nekonečné diskuze. Skleničky poskytují určitý komfort, ušetřený čas a práci. Výroba dětské výživy podléhá přísným kontrolám, většinou nemusíte tedy mít obavy o složení jednotlivých příkrmů. Pokud o některém pochybujete, stačí si přečíst složení a dohledat si, zda jsou jednotlivé ingredience skutečně vhodné pro dítě ve věku uvedeném na etiketě. Výhodou je i velký výběr, přičemž pokud doma neholdujete například rybám či některému druhu zeleniny, ale rádi byste ji nabídli svému dítěti, je pořízení skleničky asi lepší cestou než zbytečný nákup potravin, které ve výsledku doma neupotřebíte.
Domácí strava vás většinou vyjde finančně lépe. Její kvalita ale závisí na užitých potravinách, přičemž běžně prodávaná zelenina, ovoce i maso mohou obsahovat složky, které by se v dětském jídelníčku (často ale i v jídelníčku dospělého) nacházet neměly. Pokud ale máte vlastní zdroje, případně navštěvujete farmářské trhy nebo nakupujete od pěstitelů/chovatelů, ve které máte plnou důvěru, a chcete se pustit do přípravy domácích dobrot, směle do toho.
Ať už si vyberete kupované příkrmy nebo doma vařené, dbejte také na správné ohřívání. NIKDY neohřívejte příkrm v mikrovlnné troubě. Ohřev v ní je nerovnoměrný, hrozí tak riziko popálení. Ideálním způsobem je ohřívání ve vodní lázni nebo ve speciálním ohřívači, který zajistí bezpečnou teplotu. V případě, že jednotlivé porce uchováváte v mrazáku, rozmrazujte je vždy v lednici, ne mimo ni.
Čomu sa vyhnúť v prvých príkrmoch?
Ačkoli nových věcí, které dítě v prvním roce ochutná, je velké množství, existují i ty, na které si ještě bude muset počkat.
- Sůl - jak jsme zmínili již výše, sůl zatěžuje ledviny a kardiovaskulární systém.
- Cukr - sacharidy dítě samozřejmě potřebuje, ale jejich příjem snadno pokryje konzumace ovoce či mléčných výrobků.
- Sója - kromě toho, že je častým alergenem, obsahuje fytoestrogeny, které nejsou pro dětské tělo vhodné.
- Ořechy - i ořechy mají velký alergizující potenciál, proto je podávejte nejprve od 11. měsíce. Zpočátku je určitě mixujte nebo děťátku nabídněte ve formě másla.
- Citrusy - ačkoli obsahují mnoho vitamínů a my dospělí je máme často velice rádi, u dětí s nimi nespěchejte, počkejte až na ukončený 10. měsíc. Pomeranče, citrony i mandarinky totiž patří mezi časté alergeny (reakcí se projevuje například vyrážkou nebo zarudnutím kůže). Jejich kyselost může také podráždit dětské bříško.
- Med - názory na to, od kdy nabídnout dětem med, se různí. Podle některých je vhodné počkat až do tří let, podle jiných do 18 měsíců věku, nejčastěji se pak mluví o hranici 12 měsíců.
- Máta - byť má velice oblíbenou chuť a vůni, u dětí může vyvolávat dušnost.
- Které další potraviny je dobré vyzkoušet až později? Jsou to například houby, kravské mléko, rajčata, plísňové sýry, celozrnné pečivo nebo ředkvičky.
